Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je oblíbená bylinka, která se využívá v lidovém léčitelství. Běžně se můžete setkat také s názvy bylina sv. Jana, čarovník, prostřelenec, svatojánská bylina nebo krevníček. Má celou řadu pozitivních účinků na naše zdraví, proto je mezi lidovými léčiteli tolik oblíbená. Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati, tedy rozdrásat, rozpíchat, což se vztahuje k listům třezalky, které vypadají jako rozpíchané. Třezalka je též jednou z nejznámějších magických rostlin. Červenému barvivu, obsaženému v květech, se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy zuřivá a prostopášná Hérodiané, když jí přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina, připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku.
Popis rostliny
Třezalka tečkovaná je přibližně 30 až 60 cm vysoká bylina s lysou, dvouhrannou a větvenou lodyhou. Pokud se jí daří, může dorůst až do výšky jednoho metru. Listy jsou podlouhlé vejčité až kopinaté a tečkované (podle nich získala třezalka i svůj název). Během července a srpna se na jejích stoncích objevují drobné žluté kvítky, které se následně mění v tobolky. Pokud těsně před rozkvětem otevřete její poupě, měla by z něj vytékat červená šťáva. Během letních měsíců se sbírá nať i květ třezalky. Tečky na lístcích obsahují olejíček. Plodem je třípouzdrá tobolka, s četnými semínky.
Výskyt
S třezalkou se ve volné přírodě setkáte po celé Evropě, v Číně a Malé Asii nebo v Africe. Vyskytuje se v horách - například v africkém pohoří Atlas - a vůbec v mírném a subtropickém pásu po celém světě. Nenašli byste ji pouze v arktických oblastech. Existuje přibližně 380 druhů třezalkovitých rostlin. U nás v Čechách na třezalku tečkovanou narazíte jak v nížinách, tak i v lukách, pastvinách a lesních pasekách, od nížin po hory.
Sklizeň
Účinné látky jsou obsažené pouze v třezalce tečkované, jiné třezalky tedy rozhodně nesbírejte. Z třezalky se sbírají její květy i celá nať, a to během července a srpna, kdy rostlina kvete. Nať se zastřihuje přibližně 10 cm od země. Sbírá se kvetoucí nat (Herba hyperici), po rozkvětu hned ráno, když sejde rosa. Nejsme-li si při sběru jisti, zda sbíráme opravdu třezalku tečkovanou, vězme, že musíme jednoznačně sbírat jen byliny s oblou lodyhou, jakoby elipsovitou, nikoliv byliny s lodyhou čtyřhrannou, které vykazují menší množství léčivých látek a sníženou účinnost. Květ obsahuje katechinové třísloviny, flavonové glykosidy (hyperosid), rutin, quercetin, silici, červené barvivo hypericin, pryskyřici, organické kyseliny, provitamin A, vitamin C a další. Teplota by během sušení neměla přesáhnout 35°C, aby si třezalka ponechala své účinné látky. Pokud třezalka zvlhne, začne hnědnout, proto je dobré ji během skladování zkontrolovat, zda nechytá plíseň nebo jestli se její nať jinak neznehodnocuje.
Léčivé účinky
Třezalka se mezi léčivými bylinami řadí na první místo. Působí jako antibiotikum, čistí krev ve smyslu bylinářském, tedy podporuje látkovou výměnu, má silné účinky protizánětlivé, léčí většinu ekzémů, včetně těžkých forem; výsledky se dostavují po 6 až 8 týdnech léčby. Po úrazech hlavy léčí poškozenou tkáň a odstraňuje otoky, léčí plíce, v kombinaci s pelyňkem černobýlem, slinivku břišní a játra. Léčí žaludek a dvanáctník, záněty, vředovou chorobu, žaludeční neurózu; je vhodná do ledvinových protizánětlivých směsí. Léčí hemoroidy: aplikujeme ji vnitřně i zevně, v těžších případech i rektálně formou klystýrů. Působí jako mírné kardiotonikum, zcela netoxické. Pomáhá při těžkých, srdce ohrožujících chřipkách s arytmiemi, fibrilacemi apod. Je bylinkou první volby při úzkosti, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panickém syndromu, lehčích depresích apod. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací s natí dobromysli a listem vrbky úzkolisté. Pomáhá při rehabilitaci po mozkových příhodách, a to kombinovaně pitnou kúrou, pomocí obkladů a masáží třezalkovým olejem. Třezalka, používaná dlouhodobě a nepřerušovaně, je základní bylinou při léčbě sklerózy multiplex. Zevně i vnitřně je vhodná k léčení ran, pohmožděnin, zlomenin, naraženin a zanícených ran, pomáhá při léčbě závratí, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cévních stěn. Pomáhá také v boji proti otylosti.Obvykle se používá nálev, typicky 125 ml, 2 až 4krát denně. Nejúčinnější formou je tinktura, se širokým spektrem dávkování od 10 do 40 kapek, podle stavu nemoci a hmotnosti nemocného. Macerací květů v kvalitním olivovém nebo slunečnicovém oleji získáme hodnotný masážní, případně i vnitřně použitelný, hojivý, jasně červený olej.
Kontraindikací jsou těžší formy cukrovky a pylové alergie, velmi nízký krevní tlak, metastazující nádorové onemocnění. Není-li předepsáno jinak, při vleklém onemocnění vždy po třítýdenní léčbě třezalkou zařazujeme týdenní pauzu. S výjimkou roztroušené sklerózy nepodáváme dlouhodobě. Můžeme ji podávat samostatně i v kombinacích. Z nežádoucích účinků je třeba uvést především přecitlivělost na UV záření. Vnitřní předávkování může vyvolat průjem a vnitřní krvácení.