Srdečník obecný, lidově zvaný buřina srdečník, je trvalka s přímou, tuhou lodyhou, dorůstající běžně do metrové výše, i více. Je bohatě větvená.
Popis rostliny
Dolní listy dlanitě pěti až sedmilaločné, horní listy a listeny třílaločné, nepravidelně zubaté. Květy starorůžové barvy jsou typicky pyskaté se dvěma pysky. Plodem jsou trojhranné lesklé tvrdky, nahoře chlupaté. Nálevkovité kalichy dosahují 5-8 mm délky. Z každého kalichu vyčnívá 5-6 osinatých zubů ohnutých směrem ven. Koruna je dlouhá 8-12 mm, z vnější strany hustě chlupatá. Bylina kvete v období od června do září až října.
Výskyt
Rostlinu u nás nacházíme ve třech poddruzích (subsp. cardiaca —pravý, intermedius — prostřední, villosus — chlupatý), které pro farmaceutické účely můžeme zaměňovat a není tedy nutno je rozlišovat. Bylinu najdeme v teplejších oblastech na suchých mezích, lukách, v příkopech a rumištích. Má ráda neutrální, živné, hlinité půdy. Také se velmi často pěstuje.
Sklizeň
Předmětem sběru je kvetoucí nať (Herba leonuri cardiacae), sbíraná nejlépe odpoledne mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Při zpracování bylina nepříjemně píchá. Má nahořklou chuť a je bez aroma.
K hlavním účinným látkám patří bufanolidové glykosidy, hořčina leonurin, alkaloidy stachydrin a leocardin, třísloviny, kyselý saponin, flavonoidy, antokyany, organické kyseliny (citrónová, jablečná, mléčná a vinná), dále křemičitany a stopy silice.
Srdečník má mohutnější sedativní působení než kozlík, a proto jej aplikujeme všude tam, kde kozlík nezabírá nebo jsou na něj alergie. Výrazně tlumí tachykardii a při vegetativních poruchách působí vysloveně kardiosedativně. Lze jej ordinovat i v geriatrii, zvláště při srdeční ischemii se současnou hypertenzí. Zároveň působí močopudně a jeho hořčiny upravují trávení. Osvědčil se i při klimakterických obtížích, spojených s návaly, pocením apod.
Nejčastější lékovou formou je dvouminutový odvar, ale lze podávat i nálev. Vyšší účinnost mají alkoholické lékové formy, jako tinktura, vinný odvar nebo bylinný balzám. Čaje podáváme 2 až 4 šálky denně, tinkturu aplikujeme obvykle ve třech dávkách po 30 až 40 kapkách.
Dávkování by nemělo být překročeno. Opatrnost při léčbě srdečníkem by měly zachovávat těhotné ženy, pro které není sice kontraindikován, je však pro ně méně vhodný. Extrakt lze podávat samostatně i ve směsích, které upravujeme podle hlavního požadovaného účinku. Například do sedativních směsí jej kombinujeme s třezalkou, meduňkou, brutnákem nebo s listem vrbky úzkolisté.
Velmi se osvědčil čaj proti zbytnění prostaty, jehož součástí je právě srdečník: Čtyři díly srdečníku, čtyři díly celíku zlatobýlu a jeden díl vřesu obecného dobře promícháme a uskladníme. Pro užití polévkovou lžíci směsi přelijeme 0,25 litrem vařící vody, 10 minut necháme vyluhovat a přecedíme. Pijeme 3krát denně šálek, před jídlem, ale minimálně 14 dní. Po čtrnáctidenní přestávce kúru opakujeme. Varujeme před užitím jiného druhu celíku, například celík obrovský nebo kanadský, za které se s oblibou zlatobýl zaměňuje.