DMSO

DMSO (Dimethylsulfoxid)

naprosto úžasná přírodní látka, která je z nepochopitelných důvodů stále na okraji zájmu, přestože její účinky jsou všestranné. V tomto článku se pokusíme přinést odpovědi na všechny Vaše dotazy.

DMSO, zkratka pro dimethylsulfoxid, je čirá kapalina bez zápachu, která se získává ze dřeva. Tato tekutina prokázala četné vynikající terapeutické účinky na lidský a zvířecí organismus v četných vědeckých a lékařských studiích. Může se užívat perorálně (tj. pít jako zředěný roztok), aplikovat na kůži (vstřebávat) nebo injekcí/infuzí. Již velmi malé množství DMSO se v těle rozkládá, a proto často vytváří charakteristický zápach. Ten je popisován jako „ústřice nebo česnek“. Většina přijatého DMSO se však v těle postupně přemění na to, co se nazývá organická síra (MSM). Tato látka velmi příznivě působí na (vazivovou) tkáň, proto se často používá při kloubních onemocněních. Jednoduše řečeno, DMSO umožňuje účinnou regeneraci, rychlou koordinaci a přirozené „léčení“.

Ze submikroskopické perspektivy se jedná o kapalinu složenou z velmi malých částic, molekul C₂H₆SO nebo (CH₃)₂SO, s molární hmotností M=78g/mol. Pro srovnání: molární hmotnost inzulínu, hormonu v našem těle, který ovlivňuje hospodaření s cukrem, je M = 5734 g/mol, oproti například molární hmotnosti molekuly vody, která je M = 18 g/mol. Název dimethylsulfoxid znamená, že látka patří do třídy sulfoxidů a její molekula vypadá následovně:

Charakteristickým strukturním prvkem v těchto molekulách je skupina S=O, tj. jeden atom oxidu síry ("sulfoxid"), který je doplněn dvěma specifickými organickými konci. Proto je DMSO jednoduchý symetrický sulfoxid se dvěma identickými methylovými skupinami jako dalšími ligandy k centrálnímu atomu síry. Proto R1 = R2 = -CH3. DMSO a vyšší sulfoxidy (diethylsulfoxid, dibutylsulfoxid) poprvé popsal Alexander Michajlovič Zajcev (1841-1910), ruský chemik, který studoval na Kazaňské univerzitě. Byl to Zajcev a je po něm pojmenováno Zajcevovo pravidlo pro předpovídání složení produktů eliminační reakce. Zajcev píše: "DMSO je velmi podobný oxidům, které jsem popsal dříve. Je to bezbarvá kapalina bez zápachu, která za studena tuhne na krystaly. I když se bude odpařovat při teplotě kolem 100 °C, nelze ji destilovat, aniž by se rozložila. Snadno rozpustná v voda, alkohol, ether zinek a zředěná kyselina sírová redukují DMSO na methylsulfid.

DMSO je vysoce rozpustný ve vodě v jakémkoli poměru. Sílu řešení tedy můžeme přizpůsobit přesně našim potřebám. DMSO může dokonce absorbovat vlhkost ze vzduchu, pokud je umístěn v otevřené nádobě. Má hořkou chuť a na rozdíl od vody „zamrzá“ při teplotě 18,5 °C. Proto by měla být nádoba, která ji obsahuje, udržována v teple, zejména v zimě. Pokud přesto DMSO ztuhne, je třeba jej umístit na teplé místo (např. na centrální radiátor). Když DMSO zamrzne, láhev/nádoba se nikdy nerozbije, na rozdíl od vody, která se při zamrznutí roztahuje. DMSO se z otevřené nádoby při pokojové teplotě téměř nevypaří. Tato kapalina je jen o málo těžší než voda: 1 litr váží 1,1 kg.

Termín "bez zápachu" se týká absolutně čistého DMSO. I při nejmenším množství DMSO v roztoku bude vůně podobná česneku nebo ústřicím.

Údaje "Absorpce vody ve vzduchu" popisují chování látek s vysokou schopností absorbovat vodu. Tato vlastnost je zpočátku méně zřejmá, pokud je hygroskopická látka sama o sobě již kapalinou (jako je tomu v případě DMSO). Pokud se však určité množství takové látky dostane do kontaktu se vzduchem, například v řádu minut a při teplotě 19°C zjistíme, že za určitou dobu se ze vzduchu absorbuje až 10% vlhkosti. Pokud necháme DMSO vystavený vzduchu a vlhkosti, musíme tuto skutečnost vzít v úvahu, že  90% roztok se vytvoří po delší době. S tím pak musíme při příštím ředění počítat.

Neexistují žádná omezení pro přidávání vody do DMSO. Tyto dvě látky lze smíchat v libovolném poměru.

Bod varu a bod tuhnutí/tuhnutí jsou velmi odlišné. Mezi 189 °C a 18,5 °C je rozdíl 170,5 °C. U vody je rozdíl 100 °C (u látky s molární hmotností 18 g/mol je tento rozdíl stejně významný jako DMSO, u obou látek souvisí s tím, že molekuly vody jsou elektricky polární) . Kapalné DMSO má proto značný teplotní rozsah. Souvisí to s tzv. polaritou jednotlivých molekul DMSO. Elektrická polarita na molekulární úrovni způsobuje, že částice tekutiny se k sobě přitahují silnou silou. Přechod do plynného skupenství je proto obtížnější vlivem tepelné energie (bod varu). Výsledný relativně vysoký bod varu 189 °C ve skutečnosti zabraňuje ztrátám odpařováním během manipulace a použití DMSO při normální pokojové teplotě.

Bod tuhnutí DMSO je přibližně 18 °C, což často vede ke zmrznutí DMSO přes noc v láhvi, což může uživatele překvapit. K tomu dochází zejména v zimě, kdy je v noci pokojová teplota nižší. DMSO pak vypadá jako blok ledu.

Ppo chvíli ponechání v teplé místnosti se DMSO změní zpět na kapalinu a lze jej znovu použít. Nemusíme se bát ani rozbití skleněné láhve, když obsah ztuhne. DMSO nemá schopnost škálování. Koeficient roztažnosti je podle tabulky 0,0009. Voda má 0,21, což znamená 230x více. To je důvod, proč lahve praskají, když voda zamrzne.

DMSO je o 10 % hustší než voda. Proto 1 litr DMSO váží 1,1 kg. To je třeba vzít v úvahu při jakýchkoli výpočtech množství.

Hmotnost určitého množství molekul DMSO, tzv. Loschmidtova konstanta nebo Avogadrova konstanta, tedy počet molekul v 1 metru krychlovém ideálního plynu za normálních podmínek je přibližně 6,1023. To je šest a 23 nul. Tato molární hmotnost (1 mol odpovídá množství 6,1023) je přibližně 78 g/mol (= gramy na mol). Vyšší hmotnost jednotlivých molekul DMSO znamená schopnost jednotlivých částic se navzájem přitahovat a vyšší bod varu než voda.

Když prsty rozetřeme pár kapek DMSO, jasně ucítíme, že jeho viskozita je téměř dvojnásobná než voda ve srovnání s „částí vody“, ve skutečnosti je již obsažen v našem těle. DMSO a jeho roztoky jsou však ve vodě velmi zředěné. To může být někdy nevýhodou během používání, protože roztok může při aplikaci na určité části těla snadno kapat.

Jak vysoká teplota vznícení, tak i teplota samovznícení naznačují, že DMSO je na rozdíl od vody organickou vazbou a má tedy odpovídající hodnoty. Při manipulaci s touto kapalinou se proto ujistěte, že v blízkosti není otevřený oheň.

Schopnost disociovat kyselinu, tj. schopnost atomu vodíku oddělit se od DMSO methylové skupiny, je vyjádřena jako hodnota pKs (rovnovážná konstanta pro disociační reakci). To je pro DMSO velmi malé, takže samotná hodnota (což je záporný dekadický logaritmus) je větší než voda. Běžným příkladem volné vodíkové iontové vazby je nepochybně kyselina uhličitá, která má ještě menší hodnotu pKs: 6,5, což z ní činí středně silnou kyselinu.

Oxidací DMSO vzniká dimethylsulfon (DMSO2), který je tvořen dalším atomem kyslíku navázaným na centrální atom síry a dnes se používá pro terapeutické účely, jako je DMSO. Na mnoha internetových fórech je známý jako MSM.

Existuje tedy oxidační řetězec od DMS (dimethylsulfid) přes DMSO k MSM (dimethylsulfon).

Oba oxidační kroky mohou probíhat postupně in vivo, díky odpovídajícím enzymovým systémům, nebo v laboratoři, například reakcí s peroxidem vodíku, manganistanem draselným nebo (jako v případě Zajceva) s kyselinou dusičnou. Při dnešním rozšířeném používání DMSO je to však méně důležité, protože jej lze získat z lignanů, vedlejšího produktu výroby papíru.

Malé množství (0,5-1% 10,19) DMSO se v lidském těle redukuje na dimethylsulfid (DMS), který je fyziologickou příčinou zápachu z úst nebo pokožky těla a vzniká jakýmkoliv způsobem užití (orálně, intravenózně, nebo je bod varu DMS přesně 37 °C a jsou tedy většinou vylučovány z těla jako metabolity Oxid uhličitý se vyskytuje také jako metabolit, který může být katalyzován přeskupením dvou atomů síry, podobně jako metabolismus allicinu v česneku a podobná zelenina.Kromě toho jsou tyto metabolity a jejich metabolity produkovány v různém množství u různých jedinců a nejsou nepříjemné pro každého – i když pro mnoho lidí ano.

Přitom je známo, že jak DMSO, tak MSM se v mnoha potravinách nacházejí v malém množství, takže jde o přírodní látky! Najdeme je například v mléce, rajčatech, čaji, kávě, pivu... Produkty přímé redukce DMSO, které se přirozeně vyskytují v potravinách, „smradľavý“ dimethylsulfid, který se nachází v mořských plodech nebo některých druzích zeleniny. Bakteriální metabolické procesy v tepelně upravených rostlinných potravinách (např. slad) mohou také vést k tvorbě DMS díky obsahu aminokyseliny S-methylmethionin. Tuto látku opět produkují bakterie v ústech některých lidí a lze ji cítit i bez požití DMSO. DMS (dimethylsulfid) je také přítomen v atmosféře, protože je obsažen ve velkém množství fytoplanktonu ve světových oceánech. Takže skutečnost, že lidé používající DMSO vydechují malé množství dimethylsulfidu, je nepodstatná.

MSM (methylsulfonylmethan, přesněji dimethylsulfon) se používá jako „organická síra“ například při léčbě kloubních onemocnění (známé z GS Condro a dalších doplňků stravy), dále v doplňcích stravy k léčbě problémů s pojivovou tkání a při léčbě zvířat. Proto nás zajímá MSM jako přirozený produkt rozkladu DMSO u lidí nebo zvířat. Přesněji řečeno, vzniká v jaterním systému jako metabolit DMSO při oxidaci působením známých enzymů cytochromu P450 a následně je vylučován ledvinami ve formě ve vodě rozpustných vazeb, tj. bez částí zpracovaných jiným způsobem. Tato (léčba) je však ideální při podávání MSM. Po podání DMSO zůstalo MSM v moči déle než dva dny po úplné eliminaci nezměněné formy DMSO.

DMSO a jeho užívání

Než uvedeme účinky DMSO na lidské zdraví, je dobré se podívat na jeho snad jediný „vedlejší účinek“.

Existuje jedna zvláštní vlastnost DMSO, kterou někteří považují za nevýhodu: V mnoha ohledech může způsobit nepříjemný zápach z úst nebo těla, který jiní považují za zápach česneku nebo ústřic. Zajímavé je, že samotní uživatelé si zápach neuvědomují a často se diví, proč se jim ostatní vyhýbají. Přirozená schopnost našeho těla způsobí, že zápach zmizí nejpozději do 72 hodin. Tato vlastnost DMSO je mimochodem také hlavním důvodem, proč je velmi obtížné, ne-li nemožné, provádět zaslepené klinické studie. Každý bude okamžitě vědět, který účastník studie dostal účinnou látku a který placebo.

Kromě zarudnutí kůže mohou být dalšími jevy spojenými s lokálním DMSO svědění, pálení a šupinatění kůže. Všechny tyto jevy opět zmizí a budou se lišit od člověka k člověku. Při vnitřním užívání, tedy při pití roztoku DMSO, stojí za povšimnutí zvláštní chuť, na kterou si lidé také musí zvyknout. I zde každý pacient popisuje chuť jinak. Od „velmi hořkého“ po „velmi pohodlné“. Někdy se také doporučuje pít DMSO rozpuštěný v zelenině nebo šťávách spíše než DMSO rozpuštěný ve vodě. Před prvním použitím by měl být vždy proveden test tolerance. To lze provést například potíráním kousku kůže 70% roztokem DMSO, mírné zarudnutí, svědění nebo „brnění“ je normální. DMSO lze také použít k provádění kineziologických nebo biorezonančních vyšetření u konkrétních pacientů.

Máme tedy co do činění s tekutinou, která některým lidem zapáchá, chutná hořce a při aplikaci na kůži způsobuje krátkou a rychle mizející reakci.

Samozřejmě musíte zvážit všechny vlastnosti DMSO a jeho použití je třeba pečlivě naplánovat. Proto je důležité vědět, kdy DMSO použít, aby nezasahovalo do vašeho osobního a pracovního života a zároveň optimalizovat dobu jeho používání (absorpce). Mnoho problémů má významné léčebné možnosti proti těmto neškodným (vedlejším účinkům), takže na malé problémy se rychle zapomíná.

Účinek DMSO na systémové zdraví je velmi obrovský. Dá se říci, že jde o nadřazený terapeutický princip a zvláštní případ mezi všemi farmaceutickými látkami. DMSO je nenahraditelný a má mnoho koordinačních vlastností. Lékařský a farmaceutický výzkum nadále ukazuje, jak rozšířená je tato látka. To je více, než bylo zaznamenáno u jakékoli látky. Při použití jiných látek se většinou můžeme rozhodnout, jakou náhradu použijeme. DMSO je jediná látka s tak systémovými účinky, že ji nic nenahradí.

Pokud si člověk přečte přehled dosud objevených účinků na organismy, musí ho to vždy potěšit a povzbudit.

Následující seznam dosud popsaných farmakologických vlastností není uspořádán ani řazen podle žádných pravidel a není nárokován žádný nárok na úplné informace. Jak funguje dimethylsulfoxid:

• Potlačuje zánět
• Tlumí bolest a působí jako analgetikum
• Zabraňte růstu bakterií
• Moduluje a zvyšuje účinky jiných léků
• Zabraňuje patologické tvorbě vazů – působí odolává fibroplasticitě a uvolňuje vazivovou tkáň
• Podporuje pronikání dalších látek a působit jako nosič
• Inhibuje acetylcholinesterázu, což vede k degradaci neurotransmiteru acetylcholinu
• Uklidňuje a podporuje koncentraci
• Podporuje imunitu – podporuje tvorbu obranných buněk
• Dilatace krevních cév
• Blokuje tok vápníku – zlepšuje srdeční činnost a zvyšuje kapacitu komor
• Chrání buňky, například před mrazem
• Působí jako antioxidant – zachycuje volné radikály
• Uvolňuje svaly
• Funkce podpůrných buněk a jejich diferenciace
• Snížení krevní srážlivosti a snížení agregace krevních destiček
• Reguluje krevní lipidy
• Chrání před problémy s krevním oběhem, hypotermií a zářením
• Stabilizuje buněčné membrány, například při ztrátě plazmy
• Podporuje rychlé hojení ran
• Vyhlazuje jizvy, jeho činnost je podobná kolagenáze = odbourává kolagen
• Prohlubuje sílu nádechu a výdechu
• Reguluje buněčný cyklus, buněčné dělení a apoptózu (buněčnou smrt)
• Ovlivňuje propustnost tkání
• Vytěsňuje intracelulární vodu
• Má antianemický účinek, tj. bojuje s anémií

Jednotlivé farmakologické účinky jsou nicméně stále vědecky zkoumány. Vždy hledejte důkazy, že DMSO funguje a proč funguje. Mnoho studií a experimentů na zvířatech a laboratořích poskytuje solidní důkazy o účincích DMSO. Výsledky výzkumu jsou vědcům a lékařům prezentovány například na DMSO Symposium ve Vídni nebo v mnoha různých odborných a vědeckých časopisech. Mnohé z nich jsou velmi zajímavé, protože demonstrují možnost použití DMSO, například jako diuretika.